RAMENO A LOPATKA - ohnisko častých bolestí zad

Lidé trpící, takovými "běžnými" bolestmi zad se většinou dělí na dva tábory:

TÁBOR 1 - bolesti spodní části zad (bedra, SI skloubení, atd.)

TÁBOR 2 - bolesti v horní zad (krční část páteře, mezilopatková oblast...)

V dnešním článku se budeme věnovat TÁBORU 2 s ohledem na dvě velmi důležité komponenty, které mají vlivem jejich nesprávných stereotypů a postavení velkou zásluhu na bolesti v horní části těla. Řeč je o ramenech a lopatkách.

Ramena společně s lopatkami, klíční kostí a pažní kostí, tvoří ramenní pletenec, který propojuje horní končetinu, horní část zad a hrudník. Na tyto kostěné části je vázáno poměrně velké množství svalů, které se vzájemně doplňují nebo mají protichůdné funkce (jsou tzv. antagonisty). Lze tedy říci, že se jedná o složitý komplex, který pomáhá našemu tělu k rozmanitým pohybovým úkonům. Takové možnosti s sebou nesou bohužel také značné potíže, v případě, že se objeví nějaký nesoulad.

ZE VZTAHOVÉHO ŽIVOTA RAMENE A LOPATKY

Rameno s lopatkou se vyznačují úzkým soužitím, ve kterém se navzájem ovlivňují co se týká životních rozhodnutí - dost drží při sobě. Rameno provede určitý pohyb a lopatka se podle toho dost podobně zachová a naopak. Pokud tedy jeden z nich udělá nějakou blbost, ten druhý ho v tom nenechá a blbne s ním. V případě, že se ale jeden z nich chová slušně a drží si své postavení, nemá ani ten druhý potřebu nějak vybočovat.

Příklad:

Pokud jsou ramena v předsunu, lopatky míří do postavení svými hranami od sebe a vytvoří na zádech tzv. křídla, nejsou tím pádem "přilepená" k hrudníku a vybočují ze svého přirozeného postavení, což má za následek nepříjemné bolesti v mezilopatkovém prostoru a v jejich blízké oblasti. Toto postavení lopatek společně s předsunutými rameny také vzejde v potíže v oblasti hrudníku. Svalstvo se začne stahovat, ovlivní to dechový stereotyp, postavení hlavy a nastanou nepříjemné pocity v krční části páteře, a vznikne velká nepříjemná šaráda nejen v horní části zad.

Takových příkladů lze popsat opravdu mnoho. Šlo mi především o praktickou demonstraci toho, co se všechno může stát, když je rameno či lopatka v nesouladu.

Ramena by měla být adekvátně rozpohybována do všech jeho možných směrů, aby nedošlo k omezení pohyblivosti při běžných úkonech a "zatuhnutí" svalstva v jeho okolí, avšak při určitých cvicích by se zase mělo vyznačovat jistou stabilitou (např. při různých podporech). Je tedy vhodné udržovat svá ramena silná a zároveň pohyblivá.

Lopatky by také měly umožňovat značnou míru pohyblivosti, ale hlavně by měly být stabilní při velké části pozic těla. Důležité je při cvičení nebo třeba i nápravě držení těla, lopatky nijak nestahovat a netlačit k sobě. Tímto by se akorát zatěžovalo mezilopatkové svalstvo v nepřiměřené míře a vlastně v protisměru tohoto svalstva. Ve skutečnosti mezilopatkové svalstvo táhne lopatky od páteře a zajišťuje jejich "vyhlazení" na zádech, aby nedošlo k již zmíněným "křídlům". Neplatí tedy, že mezilopatkové svalstvo táhne lopatky především k páteři - tím lopatky i svalstvo uzavíralo pohyblivost páteře v tomto úseku. Navíc, přílišné stahování lopatek k sobě způsobí vychýlenou pozici ramen od jejich přirozeného postavení.

Shrnutí:

V případě bolesti zad, se nezaměřujte pouze na oblast páteře, ale hlavně na její okolí. Dbejte na dostatečný pohyb ramen a lopatek a zároveň stabilitu při statických pozicích (při běžných činnostech i cvičení).

M.